Vysvětlení, proč se Krejcárku říká Krejcárek, je několik. Nejčastěji zmiňovaným je to, že název vznikl kvůli chudým lidem, které v kolonii Krejcárek bydleli. Střádali krejcárek ke krejcárku, či že nájemné za pozemek byl pouhý „krejcárek“.

Podle vzpomínek paní Františky Suché se ale název „Grejcárek“ používal již v 19. stol. Jméno prý tyto původní pastviny a pole dostaly podle toho, že se tam licitovalo od krejcaru či že při licitaci někdo přihodil i krejcar.

Krejcar (z něm. Kreuzer – mince s křížem), jinak také  cruzaer, crucigeri, gruciffieri, byla původně stříbrná mince ražená od roku 1271 v jihotyrolském Meranu. V českých zemích byl krejcar zaveden roku 1561 za vlády Ferdinanda I. Jako drobná mince platil v habsburské monarchii až do zavedení korunové měny v roce 1892.

V  letech tzv. rakouské měny mezi roky 1857 až 1892 byla platidlem v našich zemích jedna zlatka, která se dělila na 100 krejcarů. Např. v roce 1883 stálo 1/4 kg másla 27 krejcarů, 1 kg mouky 21 krejcarů a 1 litr vína 15 – 30 krejcarů. Měsíční plat např. zedníka byl 35 zlatých, úředníka 25 zlatých.

Rakousko-uherská mince 1 krejcar z roku 1885